Malebné východočeské městečko Častolovice se nachází v Královéhradeckém kraji, okrese Rychnov nad Kněžnou, v těsné blízkosti Orlických hor (souřadnice GPS: 50°7´46.114´´N, 16°11´4.53´´E, nadmořská výška 268 m n.m.,  rozloha 562 ha).  Svůj domov zde našlo 1650 obyvatel.
Rozprostírá se na nízké terase u severního okraje říční nivy,  na hlavním silničním tahu z východních Čech na severní Moravu, v nadmořské výšce 268 m.n.m., přibližně 10 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou, 30 km východně od Hradce Králové, 35 km severovýchodně od Pardubic. Řeka Divoká Orlice v tomto úseku meandruje po úrodných lukách, nad nimiž se směrem na jih mírně zvedají písčité terasy Černého lesa. Severovýchodní část městečka včetně kostela sv.Víta a kaple sv.Máří Magdaleny zaujímá vyšší polohu, která je na východě ohraničena zářezem řeky Bělé a od západu údolím potoka Konopáče, přitékajícího ze severu směrem od dvoru Polná. Potok ještě předtím, než se pod Častolovicemi sloučí s uměle vytvořeným náhonem Alba, napájí v katastru městečka soustavu několika rybníků. Přibližně kilometr severovýchodně od Častolovic se před zámeckým parkem vlévá do řeky Bělé řeka Kněžná a obě řeky utváří spojité koryto. Z místa jejich soutoku byl směrem k jihu zřízen podél zámeckého parku již zmiňovaný mlýnský náhon, který nepřímo ohraničuje park, protéká zahrádkářskou kolonií  a následně se u fotbalového hřiště vrací do řeky Bělé. Bělá původně lemovala celý východní a jižní obvod městečka. Novodobou regulací ve 30. letech 20. století byla pod zámkem napřímena, takže směřuje přímou trasou do Divoké Orlice. Část původního koryta řeky se stala později součástí náhonu Alba, který dříve začínal až jihozápadně od Častolovic a byl nejprve využíván k napájení soustavy rybníků a později i pro průmyslové účely.
První písemná zmínka o Častolovicích pochází z roku 1342, kdy český král Jan Lucemburský na žádost Půty z Častolovic povyšuje zdejší dvorec na městys, jemuž uděluje některé výsady a výroční trhy. Název městečka je pravděpodobně odvozen od staročeského křestního jména jednoho z prvních osadníků - Čeňka (Časty, Častolova). Osada byla založena nedaleko říčního brodu, ke své ochraně využívala četná návrší a vodní tvrz, která byla později přestavěna na zámek. Obživu zdejším lidem přinášelo zemědělství, rybníkářství, kramářství a některá řemesla. Z význačných držitelů městyse můžeme zmínit pány z Častolovic, Krušiny z Lichtenburka, pány z Pernštejna, Jindřicha z Regeru, pány z Oppersdorfu a pány ze Šternberka.
Osou půdorysu městečka je Masarykova ulice, dříve Císařská silnice - cesta z Hradce Králové na severní Moravu. V prostoru Častolovic se komunikace rozdělovala na dvě větve. Jedna mířila na Rychnovsko, zatímco hlavní trasa přecházela v místě brodu (později mostu) řečiště Bahnice a pokračovala do Kostelce nad Orlicí.
Díky své poloze, bohatému kulturnímu, společenskému životu a pamětihodnostem jsou Častolovice častým cílem návštěvníků.
Nepřehlédnutelnými dominantami obce jsou dnes barokní kostel sv.Víta, hřbitovní kaple sv. Máří Magdaleny a renesanční zámek rodu Šternberků s rozsáhlým zámeckým parkem a oborou. Dříve stávala v místech, kde je dnes zámek, vodní tvrz. Za řekou později vznikla osada náležející k tvrzi, přičemž osádka tvrze pravděpodobně střežila i říční brod. Povýšením obce na městečko roku 1342 se půdorys dosavadní vsi nijak nezměnil, kromě postupného přechodu na městskou formu zástavby.
V letech 1454 - 56 význam Častolovic v důsledku zániku samostatného panství poklesl. Roku 1647 byl obraz náměstí výrazně změněn založením pozoruhodného komplexu budov špitálu s kaplí Panny Marie Loretánské a sv.Václava.
Samostatnou kapitolu stavitelství představují pseudoslohové proměny častolovického zámku, za nímž kolem roku 1840 vznikl rozsáhlý krajinářský park. Ve 2. polovině 19. století, kdy došlo k požáru velké části obce, bylo po odstranění ruin a po rozšíření stávajícího prostoru západně od častolovického špitálu vytyčeno pravidelné obdélníkové náměstí tzv.ulicového rázu s mírným vřetenovitým rozšířením.
Městečko si zachovalo vynikající panoramatické hodnoty. Zástavba náměstí byla v pozdějších dobách zmodernizována, když na jeho severní straně vznikly jednopatrové měšťanské domy s bohatou štukovou výzdobou, v jižní části se zachovala přízemní vesnická stavení s průjezdy do dvora. V této části náměstí je do budoucna plánována nová výstavba. Necitelným zásahem do architektury městečka v roce 1975 byly Častolovice bohužel nenahraditelně ochuzeny o mlýn a kapli sv.Václava se špitálem. Dalším zásahem do historického jádra obce bylo zbourání Panského domu roku 1976 a pálenky v roce 1981. 
V podnikatelské sféře jsou Častolovice známy zejména výrobou izolačních materiálů z minerálních vláken v továrně Saint - Gobain Orsil s.r.o. a dřevoobráběcích strojů v restituované rodinné firmě Rojek.

V Častolovicích se dnes nachází 24 ulic, 439 adres.

Celková výměra obce : 562 ha
Výměra zemědělské půdy : 399 ha, z toho orná půda představuje 204 ha
Výměra lesní půdy: 42 ha
Výměra vodních ploch : 19 ha
Výměra zastavěných ploch : 21 ha
Výměra ostatních ploch : 82 ha